Daniel Landa Tata
Pro Tebe táta!
Táta ratata!
Černej les máš, holka, před sebou,
dej bacha, vlci jsou hladovÃ,
Ty to vÃÅ¡, ale neslyÅ¡ÃÅ¡ to ráda.
Zapadá zdroj světla za obzor.
SlyÅ¡: osud o tom vÃÅ¡ kulový!
Pozor dej! Ať se nedotkneš hada!
Dokud s tebou můžu chvÃli po tvý cestÄ› jÃt,
za ruku tÄ› podržÃm, jestli budeÅ¡ chtÃt.
Jsem tvůj táta. Ratatata.
Dej si pozor, holÄiÄko, aÅ¥ se v lese neztratÃÅ¡.
Když tÄ› jednou polkne stÃn, na cestu se nevrátÃÅ¡.
Do nejhlubÅ¡Ãch Äernejch lesů tátové už nemůžou.
Drž se, holka, svÄ›tla v dálce, stÃny totiž jenom lžou.
Divnej svÄ›t, fuj, to ti nabÃzÃm.
vÃm, dÃtÄ› si málo vybÃrá.
Vina, vina ta mi solà žitÃ.
MusÃm jÃt sám do tmy se svÄ›tlem.
TeÄ! Už je Äas, ono skomÃrá.
Jede dál velkej vůz, kus ti chytÃm!
Já jsem Å¡tÃt, klid, dokud můžu stát,
rád budu bojovat, jsem tvůj hrad.
PÅ™Ãsahám lásku upÅ™Ãmnou tvý mámÄ›.
Celej svět sám nikdy nezdolám.
VÃm, proto nechci lhát. ÄŒastokrát
Sen konÄà jen rozcupován v jámÄ›.
Dej si pozor, holÄiÄko, aÅ¥ se v lese neztratÃÅ¡.
Když tÄ› jednou polkne stÃn, na cestu se nevrátÃÅ¡.
Do nejhlubÅ¡Ãch Äernejch lesů tátové už nemůžou.
Drž se, holka, svÄ›tla v dálce, stÃny totiž jenom lžou.
