Karel Gott Isabella
Každý ráno na dálku poslouchám za tratí
A když slyším lokálku, trhnu jen opratí
Patou jemně bodnu koně a on sám už dobře ví
Že se tady objeví Isabeella
Patou jemně bodnu koně a on sám už dobře ví
Že se tady objeví Isabeella
Každý ráno pobledlý odjíždím nazpátky
A pak doma pod jedlí pohlížím na řádky:
Čekej ráno, jedu k tobě, ať se ti dnes něco zdá
Zejtra se ti odevzdá Isabella
Čekej ráno, jedu k tobě, ať se ti dnes něco zdá
Zejtra se ti odevzdá Isabella
Každý ráno do dálky pohlížím za tratí
Dělám to už od války, zbytečně prozatím
Já i kůň však dobře víme, že vlak jednou zastaví
A že tvář mi nastaví Isabella
Já i kůň však dobře víme, že vlak jednou zastaví
A že tvář mi nastaví Isabella
A tak teď se na dálku omlouvám, pospíchám
Slyším totiž lokálku, napětím nedýchám
Dneska jede naposledy a pak ji prej vymění
A mně zejtra vožení Isabello
Dneska jede naposledy
A pak ji prej vymění
A mně zejtra vožení Isabeello
