Aneta Langerova Hledam, Mirim, Netusim
Ve vteřinách dnů se ztrácím
Z dohledu reálného pohledu
Vracím se, v zápětí zas mizím
Lépe to nedovedu
Mířím za křehkou eufórií
Než před ní tvář skryji
Netuším, zda na mě dnes čeká
Jen ať se nepoleká
Přestávám psát mezi řádky, začínám na bílý list
Slůvka po papíru tančí, přestávám je po sobě číst
Pod lampou mizí strachu stín
Co není mi cizí, vždy jenom můj byl
Znám ho líp než slova
Která mi z úst vychází
Pod lampou sklízí bílý list
Slova známá i cizí nezvládám
Je číst rychle piš
Než zavře se brána do neznáma
Už mě nic nenapadá, teď chvíli
Slova chtějí být sama
Jak tíha dolů padám
Gravitační silou přitahována
Hledám si cestu jinou
Do neznáma
